Ve dvou se to lépe táhne: Pět příkladů dokonalé symbiózy
Bezpečí, potrava, pohodlný život – i to jsou výhody symbiózy, která v přírodě spojuje velmi nepravděpodobné druhy. A tak zatímco mravenci doslova pasou mšice, krevety se třeba nebojí zalézt do tlamy dravým murénám
Kapka sem, kapka tam…
klubák červenozobý a impala | výhody: odčervení, potrava
Klubáka červenozobého lze v subsaharské Africe nejčastěji spatřit na tělech velkých sudokopytníků, včetně antilop impal. Nevyužívá je však ke svezení, ale vyzobává jim ze srsti parazity: Dospělý pták denně spořádá sto klíšťat nebo přes dvanáct tisíc larev. Chutná mu ovšem i krev, takže když nějakého škůdce vyklovne, nezřídka pak udržuje ránu otevřenou a dopřává si rovněž životodárnou tekutinu. Ve srovnání s otravností parazitů jsou nicméně drobné ranky zanedbatelné, tudíž opeřenci poněkud drastičtější jednání prochází. (foto: Shutterstock)
Pastevci mšic
mravenec a mšice | výhody: potrava, ochrana před predátory
Mšice patří ke známým druhům parazitického hmyzu, který vysává mízu z těl rostlin. Květiny i plodiny jimi bývají doslova poseté, přičemž se mezi zmíněnými škůdci nezřídka pohybují také mravenci. Ti však mšice překvapivě neloví, nýbrž využívají ve svůj prospěch: Malí paraziti totiž vylučují velmi sladkou látku zvanou medovice, z níž mravenci čerpají živiny. Vztah popsaných druhů je proto výhodný pro obě strany – odměnou za obranu před predátory je potrava. (foto: Shutterstock)
Zbytky od oběda
krevetka pruhovaná a muréna síťovaná | výhody: očista, potrava
Až čtyřicet metrů pod hladinou tropického oceánu dokáže přežívat krevetka pruhovaná, která působí coby podmořská uklízečka – její potravu tvoří z drtivé většiny odumřelá tkáň a parazité. Tvoreček dorůstající délky pěti až šesti centimetrů prohledává za daným účelem dno nebo také opečovává větší živočichy. Například při očistě murény síťované se krevetka dokonce nebojí vlézt predátorovi do tlamy, a zatímco ten vyhlíží kořist, „údržbářka“ se při péči o něj nasytí. (foto: Shutterstock)
Mezi houbou a řasou
lišejník | výhody: látková výměna
Lišejníky představují společenství houby a řasy či sinice, přičemž dosud není zcela zřejmé, zda zmíněné organismy na přežívání spolupracují, nebo jeden druhý vysává. Nejistotu dál umocňuje fakt, že lišejníků existuje až sedmnáct tisíc druhů. Řasy či sinice fungují ve vztahu jako fotobiont, jinými slovy přispívají k „soužití“ organickými produkty fotosyntézy. Mykobiont v podobě houby pak lišejníku dodává vodu i další anorganické látky a mimo jiné zajišťuje prostředí vhodné k růstu. (foto: Shutterstock)
Za oponou jedu
sasanka a klaun očkatý | výhody: bezpečí, potrava
Mořské sasanky chytají své rybí oběti pomocí žahavých chapadel. Klaun očkatý se však s jejich nebezpečnými výběžky naučil pracovat: Velmi jemně se jich dotýká, dokud si vůči jedu nevyvine imunitu, a poté se v objetí sasanky zabydlí. Drobná barevná rybka zůstává mezi chapadly v bezpečí před predátory a zároveň se živí uhynulými výrůstky nebo živočišnými zbytky z okolí. Sasanka na druhou stranu klauna využívá jako pomyslnou návnadu a loví ryby, jež by si na něm chtěly pochutnat. (foto: Shutterstock)
