Vesmírné snímky roku 2016 (1): Polární záře, japonský náklaďák i bouře nad Saturnem
Prohlédněte si 30 nejlepších vesmírných snímků uplynulého roku…

Věděli jste, že i astronauti sloužící na Mezinárodní vesmírné stanci mohou během svého pobytu volit? Prvním astronautem, který volil mimo Zemi byl v roce 1997 Američan David Wolf. Letos se stejné výsady dočkal i Robert Kimbrough.

Trumpler 14 je jednou z nejjasnějších otevřených hvězdokup jaké známe. Nachází se přibližně 8 tisíc světelných let od Země. Jednou z 2 tisíc hvězd v této oblasti je i veleobr HD 93129Aa – jedna z nejzářivějších a nejjasnějších hvězd v Mléčné dráze.

Úplněk ozářený zapadajícím Sluncem zachytil na konci června americký astronaut Jeff Williams z paluby Mezinárodní vesmírné stanice během přeletu nad západní Čínou.

V prosinci dorazila k ISS japonská zásobovací loď HTV-6. Astronautům dopravila zásoby, zařízení pro odstraňování oxidu uhličitého, vědecké experimenty a také dvojici kamer s vysokým rozlišením.

Infračervený snímek pořízený sondou Cassini zachycuje obří mračna nad severní polokoulí Saturnu. Saturn je považován za největrnější planetu naší Soustavy – na rovníku vanou větry o rychlosti 1 800 kilometrů v hodině. Teplota v nejvrchnější vrstvě mraků klesá k -250 °C.

Ohromující obrazy noční oblohy lze zahlédnout i v našich zeměpisných šířkách. Dokladem je snímek Petera Komky, pořízený v srpnu ze slovensko-maďarského pomezí z vesnice Tachty.

Snímek Hubbleova vesmírného teleskopu zachycuje smršť žhavých plynů uprostřed Velkého Magellanova mračna. Obraz měřící v průměru 150 světelných let zachycuje mimo jiné i hvězdokupy N159 a oblast známou jako HII, vzdálené zhruba 160 tisíc světelných let od Země.

Snímek polární záře na Jupiteru v ultrafialovém spektru pořídil Hubbleův vesmírný teleskop. Fialová záře je dána interakcí síry a kyslíku v atmosféře Jupitera s částicemi slunečního větru.

Atmosféra Marsu je přibližně 100× tenčí než ta pozemská. Jak ale ukazují nové snímky pořízené planetární sondou MAVEN i slabá atmosféra rudé planety umí vyprodukovat kouzelnou podívanou.

Zatmění Slunce, které se odehrálo první zářijový den se podařilo zachytit sluneční observatoři SDO. Není to ale zdaleka vše – SDO zachytila takřka ve stejný čas i neobvyklé zatmění Slunce naší planetou. Pro SDO je to díky její poloze poměrně všední událost, pro nás pozemšťany jde ale o zajímavou podívanou.
Rok 2016 byl plný výjimečných objevů a snímků z vesmíru. Díky sondě Cassini jsme mohli spatřit prstence Saturnu v nové perspektivě, prohlédli jsme si doposud neviděná místa na Měsíci, nahlédli jsme do hlubin jedné z nejjasnějších galaxií. Díky astronautům z NASA, ESA, JAXA a dalších vesmírných agentur jsme spatřili obrazy, jaké jsme nikdy dřív neviděli. Nepřehlédněte také druhou (vychází 28. prosince) a třetí část (30. prosince) našeho výběru nejlepších vesmírných fotografií uplynulého roku.