
Mezi 5 a 7. únorem 1978 napadlo během 32 hodin a 40 minut v Bostonu téměř 70 centimetrů sněhu.

Automobily uvízlé na silnici Route 128.

Takhle vypadala v roce 1978 sněhová nadílka nedaleko bostonské radnice.

Ráno vypadalo nebe zcela normálně, takže lidé bez obav vyrazili do práce a do škol. Odpoledne pak zůstali po tisících uvězněni ve svých autech na silnicích a dálnicích.

Ráno 7. února 1978 na bostonském Morrissey Boulevard.

Podle indexu Národního úřadu pro oceán a atmosféru šlo o bouři nejvyšší kategorie 5. Bouří této úrovně úřad v posledních 100 letech eviduje pouze pět. Na snímku Pleasant Street v Charlestownu.

Celkové škody bouře z roku 1978 se vyšplhaly k 520 milionům dolarům (v přepočtu k dnešním cenám zhruba 1, 95 miliardy dolarů).
V roce 1978 řádila v Bostonu a na Rhode Islandu sněhová bouře, jakou nikdo předtím ani potom nepamatuje. V nejprudším přívalu padalo na zem deset centimetrů sněhu za hodinu a v celé oblasti se celkové srážky pohybovaly v rozmezí 30–90 centimetrů. V Bostonu napadlo bezmála sedmdesát centimetrů sněhu a rychlost větru dosahovala až 160 km/h.
Sníh navíc napadl v období vysokých přílivů a kvůli tomu došlo u pobřeží k bezprecedentním záplavám. Mnoho problémů způsobil také fakt, že bouře začala v pondělí odpoledne. Ráno vypadalo nebe zcela normálně, takže lidé bez obav vyrazili do práce a do škol. Odpoledne pak zůstali po tisících uvězněni ve svých autech na silnicích a dálnicích. Ve státech Massachusetts a Rhode Island zemřelo na následky bouře více než sto obyvatel a celkové škody se vyšplhaly k 520 milionům dolarům (v přepočtu k dnešním cenám zhruba 1, 95 miliardy dolarů).
Podle indexu Národního úřadu pro oceán a atmosféru šlo o bouři nejvyšší kategorie 5. Bouří této úrovně úřad v posledních 100 letech eviduje pouze pět – v letech 1950, 1978, 1993, 1996 a v roce 2011. Za historicky nejhorší sněhovou bouři je ale považována bouře z roku 1888, kdy vítr o rychlosti až 128 km/h vytvořil na Long Islandu závěje hluboké 15–18 metrů.