Hvězdný versus sluneční čas: Proč siderický den trvá méně než 24 hodin?
Jak dlouhý je jeden den? Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Astronomie například používá tzv. siderický čas, který je kratší než ten sluneční.
Siderický neboli hvězdný čas představuje časovou škálu založenou na rotaci Země vzhledem k jiným hvězdám, nikoliv ke Slunci. Na rozdíl od slunečního čili synodického dne, který se měří jako čas mezi dvěma po sobě jdoucími průchody Slunce místním poledníkem, odpovídá siderický den času mezi dvěma po sobě jdoucími průchody libovolné hvězdy poledníkem. Trvá přitom 23 hodin, 56 minut a 4,1 sekundy, takže je o něco kratší než den sluneční. Naše planeta se totiž nejen otáčí kolem své osy, ale také krouží kolem Slunce a za den se po této oběžné dráze posune zhruba o 1° – což právě způsobuje, že je sluneční den delší.
Zobecněním siderického času se stala siderická perioda rotace: Označuje dobu, za kterou se nebeské těleso jako planeta či měsíc otočí kolem své osy vzhledem ke vzdáleným hvězdám. Jde o základní časovou jednotku pro popis rotace vesmírných objektů, přičemž třeba siderická rotace Marsu trvá přibližně 24,6 hodiny – konkrétně tedy o necelé tři minuty méně než tamní den neboli sol.
