Architekti bez plánů: Úchvatný svět zvířecích obydlí
Vynikající architekti bez plánů, ale i odborníci na hydrauliku, klimatizaci, zvládání výkyvů počasí a v neposlední řadě na design. Ve zvířecí říši najdeme celou plejádu odborně zaměřených stavitelů, kteří svými dovednostmi vyrážejí dech
Paneláky ze suché trávy
Snovači
K méně známým architektům přírody náleží snovač pospolitý, obývající výhradně jih Afriky. Staví si stromová hnízda propojená do podivuhodných útvarů, jež zdálky připomínají obří kupy sena. Jediný takový „panelák“ může zahrnovat stovky „bytů“ a největší kolonie obývá i 400 opeřenců. Gigantické výtvory měří až 4 metry na výšku a 8 metrů na šířku.
Pětimetrový mrakodrap
Termiti
K nejlepším budovatelům planety se řadí také termiti, často mylně považovaní za blízké příbuzné mravenců, přestože ve skutečnosti jsou jejich nejbližšími „kolegy“ švábi. Své ikonické stavby vyhání tento sociální hmyz až do pětimetrové výšky a vytváří je ze zbytků dřevin, bláta i fekálií. Termití mrakodrapy však udivují nejen svými rozměry, nýbrž i „technickým řešením“: Vnitřní uspořádání umožňuje výbornou cirkulaci vzduchu, poskytuje přírodní klimatizaci a udržuje stabilní teplotu.
S citem pro detail
Chrostíci
Chrostíci, křídlatý hmyz žijící v blízkosti vod, si stavějí tvrdé schránky z materiálu, který je zrovna po ruce. Písek, jehličí či kamínky jim přitom slouží nejen k budování obydlí, ale také k tvorbě pozoruhodných estetických útvarů. Jejich zvláštní schopnosti si povšiml i umělec Hubert Duprat a využil ji při výrobě šperků. Larvám chrostíků poskytl pro jejich příbytky drobné plátky zlata a úlomky drahých kamenů – a za výsledek by se nemusel stydět ani ten nejtalentovanější šperkař.
Špičkoví konstruktéři
Bobři
Bobři zvládají velmi složité pracovní postupy, zahrnující i „kácení“ stromů. Padlými kmeny následně přehrazují řeky a ve vzniklých rybnících či tůních si budují svá velkolepá sídla: Tzv. bobří hrady dosahují v průměru až 10 metrů a ční i 2 metry nad hladinu. Obvykle mají dva podvodní vchody a uprostřed se nachází obytná komora, vystlaná jemnou vegetací. Bobři své domovy také každoročně před zimou pokrývají blátem, jež vytváří bariéru proti chladu i ochranu vůči predátorům.
Kouzla z papíru
Vosy
Vosy využívají pro stavbu svých obydlí tzv. papírovinu, jejíž základ tvoří vlákna rozžvýkaných rostlin, odumřelé dřeviny a tráva. To vše pak hmyz spojuje pryskyřicí či vlastními slinami do jednolité hmoty. Uvnitř hnízd se nacházejí plásty podobné těm včelím, které zvenku obklopuje „papírový“ obal. Pracně vybudovaná civilizace však vždy po roce zaniká: Přežívají jen nově oplozené královny a po přezimování vylétají založit nové hnízdo.
Okřídlení mistři estetiky
Lemčíci
Samečci lemčíka prostého vytvářejí neobvyklá přístřeší z travin, která mají jediný cíl – přilákat samičky k páření. Jedná se o až metr vysoké kuželovité struktury o průměru kolem 150 cm. Před vstupem se pak nachází pečlivě opečovávaný „trávník“, kam lemčíci snesou různé barevné předměty a uspořádají je do působivých kompozic: Většinou jde o nápadně zbarvené rostliny či plody, mrtvé brouky, listy apod. Zahrádku, jež má nalákat partnerku, potom ptáci pečlivě udržují a úzkostlivě střeží před nevítanými hosty.
