Fosilní vosička s mucholapkou: Neobvyklý objev z dávné minulosti
V myanmarském jantaru starém 99 milionů let objevili paleontologové zvláštní vosičky s unikátním „čelistním“ aparátem na zadečku.
V Myanmaru se nacházejí velmi bohatá naleziště jantaru, zkamenělé pryskyřice z dávných stromů, který vědcům často slouží jako časová schránka uchovávající pradávné organismy. Některé z těchto organismů jsou pro vědce důvěrně známé a podobají se dnes žijícím druhům. Častokrát jde ale velmi zvláštní fosilie, které nemají v dnešní přírodě blízkou obdobu. Týká se to i podivuhodných vosiček z příbuzenstva zlatěnek, které s týmem čínských kolegů zkoumal dánský paleontolog Lars Vilhelmsen z Kodaňské univerzity.
Vosička s mucholapkou
Badatelé objevili v pryskyřici staré 99 milionů let celkem 16 vosiček samičího pohlaví, které popsali jako nový druh i rod Sirenobethylus charybdis, jediný druh nové čeledi Sirenobethylidae. Nově popsané vosičky jsou zvláštní – zatímco přední část těla odpovídá dnešním vosičkám, zadní část připomíná past masožravé rostliny mucholapky podivné (Dionaea muscipula).
Vzhledem k tomu, že v dnešní přírodě neznáme žádný druh hmyzu s podobným orgánem, není úplně jasné, k čemu sloužil. Podle vědců jej vosičky mohly používat k lapání kořisti nebo k přidržování sexuálního partnera.
Podle Larse Vilhelmsena se ale jako nejpravděpodobnější jeví možnost, že jej vosičky Sirenobethylus charybdis používaly při kladení vajíček do těla kořisti. Některé dnešní parazitické vosičky si při kladení vajíček dočasně znehybňují kořist pomocí svých končetin. Dávným vosičkám k tomu mohl sloužit zvláštní orgán na jejich zadečku.
Zmíněnou tezi podle paleontologa podporuje skutečnost, že u nalezených vosiček se tato struktura nacházela v různých polohách, což naznačuje její schopnost sevření podobně jako čelisti. Potvrdit či vyvrátit tento předpoklad by mohlo srovnání se samečky. Ty se se ale vědcům nalézt nepodařilo.
