Klíčky brokolice mohou být užitečné proti diabetu 2. typu
Nový výzkum švédských vědců ukazuje, že sulforafan, silný antioxidant obsažený v klíčcích brokolice, může pomoci zlepšit hladinu cukru v krvi u lidí s prediabetem.
Klíčky brokolice jsou tří až čtyřdenní rostlinky brokolice, které chutnají trochu jako ředkvičky. Obsahují mnoho cenných látek pro lidskou výživu, včetně celé řady minerálů a vitamínů. Hodně se mluví například o antioxidantu sulforafanu ze skupiny izothiokyanátů, který je právě v klíčcích v mnohem větším množství než v samotné brokolici. Tato látka je velmi zajímavá pro medicínu, například jako prevence nádorů nebo onemocnění srdce a trávicí soustavy.
Anders Rosengren ze švédské University v Göteborgu a jeho tým přidali k pozoruhodným vlastnostem sulforafanu i zlepšování hladiny krevního cukru u lidí, kteří mají nakročeno k diabetu 2. typu. Výsledky zajímavého výzkumu švédských vědců zveřejňuje vědecký časopis Nature Microbiology.
Lékaři doporučují brokolici
„Účinná léčba prediabetu, tedy stavu porušené glukózové tolerance, který předchází rozvoji diabetu 2. typu, v podstatě stále není k dispozici,“ vysvětluje Rosengren. „Náš výzkum nabízí jako řešení léčbu založenou na sulforafanu z brokolice. Stále ale platí, že lidé s tímto stavem musejí klást důraz na cvičení, zdravé stravování a hubnutí.“
Vědci k těmto závěrům dospěli díky experimentu s 89 obézními či nadváhou trpícími pacienty, u nichž byl diagnostikován prediabetes (hladina glukózy nalačno mezi 6,1 a 6,9 mmol/L). Účastníci byli náhodně rozděleni do dvou skupin: jedna dostávala extrakt z brokolicových klíčků bohatý na sulforafan, druhá placebo. Po 12 týdnech došlo u skupiny užívající klíčky k většímu snížení hladiny glukózy nalačno než u placeba – průměrný rozdíl byl 0,2 mmol/L. U podskupiny 13 účastníků, kteří měli mírnou obezitu, nízkou inzulinovou rezistenci a nižší hladinu cukru v krvi, byl tento pokles ještě výraznější (0,4 mmol/L).
Ukázalo se také, že účastníci experimentu, kteří reagovali na sulforafan nejlépe – měli specifické složení střevní mikrobioty. U této podskupiny došlo k největšímu snížení hladiny cukru v krvi (až o 0,7 mmol/L). To naznačuje, že individuální složení střevních bakterií může ovlivnit účinnost sulforafanu.
Výsledky studie naznačují, že sulforafan by mohl být užitečný při léčbě prediabetu, jeho účinnost se ale liší podle individuální fyziologie a střevní mikrobioty. Studie švédských vědců měla také několik omezení – například krátkou dobu trvání (12 týdnů) a relativně malý vzorek účastníků. Vědci proto doporučují další výzkum zaměřený na dlouhodobé účinky sulforafanu na hladinu cukru v krvi.
