Mrtvý internet: Jak umělá inteligence přebírá kontrolu nad sociálními sítěmi
Na první pohled působí internet jako živé místo překypující aktivitou. Existuje však teorie, podle níž se za většinou dění na síti ukrývají falešné profily a umělá inteligence. Do jaké míry je uvedené tvrzení pravdivé? A co to znamená pro obyčejné uživatele?
Aitana Lópezová je mladá dáma z Barcelony, která ráda hraje videohry a živí se modelingem. Na svém instagramovém profilu sdílí fotky z cest a momentky ze všedního života. Její zážitky baví 346 tisíc sledujících. A s takovou fanouškovskou základnou není divu, že podle zpravodajského webu Euronews vydělává Aitana jen díky spolupráci se známými značkami až deset tisíc dolarů měsíčně.
Lidé ji milují, korporáty taky. Problém spočívá v tom, že slečna Lópezová neexistuje. Na svém profilu uvádí, že je „AI influencerka“ a „virtuální duše“, což ovšem fanouškům nebrání, aby na každý její post reagovali spoustou srdíček a četnými výrazy náklonnosti. Velká část zmíněných 346 tisíc lidí si přitom Aitaninu falešnou existenci pravděpodobně neuvědomuje. Na jedné straně jde o klasický příznak současné doby, na straně druhé ovšem vyvstává otázka, kolik podobných profilů na sociálních sítích existuje. A není jich už víc než účtů běžných uživatelů?
Člověk v opozici
Odpověď je možná děsivější, než bychom si přáli – a než by byli provozovatelé sociálních sítí ochotní přiznat. Internet jako takový představuje do značné míry stále anonymní místo, kde si nezřídka nemůžeme být jistí, zda náš oblíbený obsah vytváří člověk, nebo stroj. Mezi skloňované online konspirace patří i tzv. teorie mrtvého internetu, podle níž není síť sítí ani zdaleka tak aktivně udržovaná lidmi, jak se na první pohled zdá. Naopak na ní prý převládla populace tzv. botů a zanesla ji uměle vytvářeným obsahem, který se veřejnosti dávkuje skrz algoritmy tak, aby se s ní dalo snáz manipulovat.
Podobně jako jiné konspirační teorie musíme i „mrtvý internet“ přijímat s notnou dávkou skepse. Na rozdíl od ploché Země či nacistické základny na odvrácené straně Měsíce nicméně stále roste počet důkazů, jež na činnost botů a také umělé inteligence poukazují. Ostatně žijeme v době, kdy AI dokáže mluvit, tvořit text, skládat hudbu či malovat obrázky, tak proč by nemohla tajně „osídlovat“ sítě? V roce 2016 například z výzkumu společnosti Imperva vyplynulo, že boti mohou za 52 % veškerého dění na webu. A portál The Independent zas přinesl zprávu, že předloni obstarali 49,6 % internetového provozu.
Vzpoura strojů
Citelné je to například na sociální síti X, dříve známé jako Twitter, kde boti podle některých studií reprezentují až 14 % uživatelské základny čítající okolo 368 milionů účtů. Střízlivější odhady hovoří o 5 % a k uvedenému číslu odkazuje také podnikatel Elon Musk: Když síť v roce 2022 převzal, situace s falešnými profily se prý značně zhoršila.
Příklad nabízí třeba post, v němž údajně zaznívá mluvená kazaština a autor ji vtipně přirovnává k pokusu o nastartování dieselového motoru v mrazu. Úsměvný příspěvek si vysloužil víc než 24 tisíc srdíček a přes dva tisíce sdílení. Problém tkví v tom, že se zvuková stopa videa poškodila, takže se nahrálo zcela „němé“, což jaksi bere vtipu vítr z plachet. Obrovský úspěch postu tak lidé připisují právě botům, kteří jej navzdory defektu ve velkém sdíleli. A podobných příkladů existuje na síti X nepočítaně.
Jen loni navíc FBI ve Spojených státech zakročila bezmála proti tisícovce falešných profilů šířících proruskou propagandu. Ukrajinská tajná služba SBU pak na území Ukrajiny zasahovala v 21 bytech, kde odhalila servery a čtečky pro tisíce SIM karet sloužících k registraci na různé sociální sítě. Zmíněná „farma botů“ využívala k psaní příspěvků umělou inteligenci a zajišťovala posty přibližně pro milion účtů.
Miliardy na odpis
Výjimku však nepředstavuje ani Facebook, jehož úpadek je v posledních letech zřejmý i běžným uživatelům. Žádosti o přátelství chodí od pochybných profilů, jež dotyčného obratem přesvědčují, aby si předplatil jejich lechtivé streamy. Stránky, které daný uživatel nesleduje a většinou ho nezajímají, mu zaplevelují zeď nesmyslnými či naprosto bizarními videi a zjevně falešnými obrázky – kupříkladu Ježíšem vytvořeným z krevet.
Paradoxní je, že ačkoliv lze tento vizuální odpad na první pohled rozeznat a odmítnout, získávají podobné příspěvky desítky tisíc „lajků“ i sdílení. Z komentářů pod nimi se však valí směs podivné angličtiny, kusých vět a pochybných sdělení od jedinců s minimálně zaplněnými profily, s podezřele malým počtem přátel a s takřka nulovou aktivitou na zdi. Vše zkrátka nasvědčuje, že uměle udržovaná facebooková stránka sdílela obrázek vygenerovaný umělou inteligencí, na který začaly reagovat desítky tisíc falešných profilů obstarávaných boty.
Neoddiskutovatelnou realitou zkrátka zůstává, že jsou všechny sociální sítě doslova prošpikované podvodnými účty. Podle webu Statista například Facebook ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 identifikoval a smazal 691 milionů falešných profilů. Rekord pak zaznamenal na začátku roku 2019, kdy jich odstranil 2,2 miliardy. Místo každého smazaného účtu se ovšem vyrojí několik dalších a stihnou napáchat škodu dřív, než si na ně síť došlápne. Co tedy provozovatelům sociálních platforem brání situaci řešit radikálněji? Samozřejmě peníze.
Zisky světí prostředky
Řada indicií nasvědčuje, že Facebook postupně „umírá“: Zatímco v květnu 2021 ho aktivně používalo 208 milionů Američanů, k loňskému únoru už jich bylo jen necelých 159 milionů. Globálně pak v daném období zmíněná sociální síť, jež loni oslavila dvacet let, přišla o 397 milionů unikátních návštěvníků. Společnost Meta na problém zareagovala tím, že přestala zveřejňovat konkrétní čísla aktivních uživatelů Facebooku a raději uvádí celkový počet uživatelů „rodiny produktů Meta“, kam spadá také Instagram, WhatsApp a další. Fakt, že má Facebook potíže, lze ovšem vyčíst i z jeho nových služeb.
Pravda je totiž taková, že si sociální síť stávající uživatele udrží a nové přiláká pouze tehdy, pokud se na ní něco děje. Čím víc obsahu na ní vznikne, tím víc ho lidé mohou konzumovat, což je udržuje „přikované“ k monitorům počítačů a displejům telefonů. Pokud tedy tvorba kvůli ztenčující se základně reálných uživatelů stagnuje, musí se do udržitelných výšin vyhnat uměle. Nejde přitom sice o etickou cestu, ale z hlediska zisku se jeví jako nejsnazší.
Síť vždycky vyhrává
Společnost Meta tak například ve Spojených státech rozjela službu AI Studio, jejíž pomocí si mohou uživatelé Facebooku a Instagramu vytvářet umělé společníky nebo také AI verze sebe sama. Sociální síť založená proto, aby spojovala lidi, se tedy stává místem četných interakcí s boty, a situace nejspíš zajde ještě dál. Meta totiž plánuje Facebook zaplnit také vlastními umělými obyvateli, kteří mimo jiné zvládnou komentovat cizí příspěvky a dávat jim „lajky“. Od září 2023 působí takových entit na zmíněné síti a na Instagramu už dvacet osm.
Pokud tedy uživatel nasdílí něco, co by v reálném světě nevyvolalo odezvu, přispěchá umělá inteligence na pomoc a přidá pár komentářů či hodnocení, aby dotyčný neztratil motivaci k vytváření dalšího obsahu. V praxi totiž platí, že ať už na sociální síti komentujeme, hádáme se s ostatními, rozčilujeme se u podivných videí, dojímáme se nad obrázky štěňátek, nebo prostě jen sledujeme krátká videa, profituje z toho v první řadě samotná síť. A zájem lidí se proto musí udržet za každou cenu.
Masa se nemýlí
Nebezpečí spočívá v tom, že si kdokoliv může zaplatit či vytvořit armádu falešných profilů, jež ho budou zdánlivě podporovat. Počet sledujících pak nejen otevírá dveře k obchodním partnerstvím, jako v případě Aitany, ale také jde pro řadu uživatelů o jasné znamení, že má daný influencer nebo politik pravdu. Vždyť proč by ho jinak podporovalo tolik fanoušků? Falešné účty tak mohou snadno šířit různé kontroverzní nepravdy, ale lidé o nich budou mnohem méně pochybovat. Například příspěvky na facebookovém profilu slovenského premiéra Roberta Fica mají neobvyklé množství zdvižených palců od uživatelů z Bangladéše a Šrí Lanky. Jeho novoroční projev si vysloužil 50 tisíc „lajků“, tedy trojnásobek oproti příspěvkům zpěvačky Beyoncé, kterou ovšem sleduje 56 milionů lidí.
Popsané uvažování je problematické obzvlášť s ohledem na fakt, že pro mladé generace tvoří sociální sítě hlavní zdroj zpravodajství. Australský výzkum ukázal, že 46 % jedinců ve věku 18–24 let čerpá zprávy o světě výhradně ze sociálních sítí, které však umějí šít tok informací na míru: Pomocí řady algoritmů ukazují každému pouze obsah, s nímž „souzní“. Nově tak zdánlivou pravdu na sítích určuje také bezpočet falešných účtů, které se mohou k podivným světonázorům přiklánět.
Kdo uteče, vyhraje?
Řešením je ze sociální sítě odejít nebo se snažit přimět její provozovatele ke změně situace. Jakmile například Meta oznámila, že bude Facebook díky umělé inteligenci ještě „sociálnější“, zvedla se taková vlna nevole, že společnost letos začátkem roku začala své AI profily potají stahovat. V oficiálním prohlášení zaznělo, že správci našli chybu, kvůli níž si běžní uživatelé nemohli přítomnost AI profilů odfiltrovat. Umělé existence tak sice na chvíli utichly, ale nikdo nepochybuje, že neřekly poslední slovo…
Situace samozřejmě není zcela tragická a lidé z internetu nezmizeli – jen se v moři AI a botů začínají ztrácet. Na pozadí hrozby konce sítě sítí se však objevují platformy jako třeba Cara, které umělou inteligenci striktně odmítají. Reální uživatelé zkrátka útočiště na internetu vždy najdou, nepůjde ovšem o masivní projekty spravované gigantickými korporacemi typu Mety.
Až se tedy budete příště na sociální síti s někým hádat nebo se pohoršovat nad podivnými obrázky, případně natrefíte na pochybné politiky či influencery, podporované záhadně početnou armádou profilů, přistupujte k nim skepticky. Klasické „důvěřuj, ale prověřuj“ hraje dnes totiž na internetu důležitější roli než kdy dřív.
Pomáhají i škodí
Pojem „bot“ představuje zkratku slova „robot“ a v praxi jde o program, který na internetu vykonává nějakou rutinní činnost. Může se jednat třeba o neškodný sběr dat, existují však i specializované programy schopné vyhledávat komentářové sekce a psát do nich předem připravená sdělení – v takovém případě hovoříme o spambotech. Umějí ovšem také nakupovat, vytvářet profily na sítích, přihazovat na aukcích, klikat na reklamy, moderovat diskuse, poradit s nákupem a podobně. Komplikovanější úkony boti zatím nezvládají, nicméně po propojení s umělou inteligencí jejich efektivita nepochybně vzroste.
