Když putují miliony: Svatá pouť hadždž, Den díkůvzdání i čínský Nový rok
Na některé pouti či za oslavami národních svátků se vydává tak obrovské množství lidí, že lze mluvit o krátkodobé migraci. Dopravní infrastruktura pak obvykle nezvládá nápor, cestování se mění v peklo a státy zůstávají do jisté míry ochromeny.

Pouť hadždž
2 000 000 lidí
Pouť do Mekky neboli hadždž by měl alespoň jednou za život vykonat každý muslim, který je toho fyzicky schopen a má dostatek peněz. Tradice údajně sahá až do předislámské Arábie a cesta sestává z řady drobnějších rituálů: Věřící mimo jiné musejí stanout na planině Arafát či kamenovat satana (v podobě zdi) v oblasti Miná. Hadždž se sice odehrává každý rok, nicméně islámský kalendář je lunární, a proto se také liší její datum. Pravidelně se jí účastní okolo dvou milionů věřících a saúdské autority na uvedený počet dohlížejí, aby se infrastruktura země nezhroutila. (foto: Shutterstock)

Pouť kumbhaméla
30 000 000 lidí
Při pouti kumbhaméla se věřící společně koupou v posvátné řece, aby se očistili od hříchů. Událost se koná ve čtyřech městech – Iláhábádu, Haridváru, Udždžainu a Násiku –, v každém jednou za 12 let. Pomyslná „hlavní“ kumbhaméla se odehrává v Hadriváru, kde se hinduisté noří do vln Gangy. Nejvyšší počet poutníků na jednom místě nicméně zaznamenal Iláhábád, kde se jich 10. února 2013 sešlo u soutoku Gangy s Jamunou na 30 milionů. (foto: Shutterstock)

Svátek Arba’een
40 000 000 lidí
Roku 680 se v oblasti dnešního iráckého města Karbalá odehrála bitva mezi Mohamedovým vnukem Husajnem ibn Alím a chalífou z dynastie Umajjovců Jazídem I. První jmenovaný padl, a Karbalá se tak pro šíitské muslimy – kteří považují za vůdce islámské obce potomky Mohameda – stalo jedním z nejsvětějších měst na světě. K Husajnově hrobce se každý rok vydávají při svátku Arba’een nekonečné zástupy lidí: V roce 2016 jich podle analytického serveru Statista bylo na 40 milionů. (foto: Wikimedia Commons, SFC Larry E. Johns, PDM 1.0)

Den díkůvzdání
51 000 000 lidí
První oslavy Dne díkůvzdání se zřejmě konaly ve 20. letech 17. století, kdy pionýrští američtí osadníci slavili s indiány konec žní. Původně se jednalo spíš o regionální záležitost, ale roku 1789 prohlásil George Washington svátek za národní a od té doby mu v celé zemi patří každý čtvrtý listopadový čtvrtek. Na rodinné sešlosti plné dobrého jídla se mnohdy setkává rozvětvené příbuzenstvo. Loni tak v jediný den vyrazilo na cesty 50,9 milionu lidí, přičemž 45,5 milionu z nich se vezlo autem. (foto: Shutterstock)

Období čchun-jün
385 000 000 lidí
Slovo „čchun-jün“ (chunyun) označuje období, které začíná zhruba 15 dní před lunárním Novým rokem – a kdy si miliony Číňanů berou dovolenou, aby vyrazily slavit za svými rodinami. Silnice jsou proto beznadějně ucpané, vlaky přeplněné k prasknutí a letiště zahlcená, i když si cestu vzduchem mohou dovolit jen ti bohatší. Během letošního Nového roku, jenž nadešel v únoru, se po Číně podle odhadů přesouvalo na 385 milionů lidí, a jednalo se tak o nejmasivnější „sváteční migraci“ světa. (foto: Alamy)