Chyby v komunikaci: Proč špatně rozumíme emocím svých psů?
Nový výzkum odhaluje, že lidé často nesprávně interpretují emoce svých psů, protože se více zaměřují na okolnosti situace než na skutečné chování zvířete.
Nový výzkum z Arizonské státní univerzity ukazuje, že lidé často nesprávně interpretují emoce svých psů. Důvodem je především to, že při hodnocení psích pocitů se spoléhají spíše na okolní kontext než na skutečné chování zvířete. Studie také odhalila, že lidé mají tendenci promítat své vlastní emoce na psy, což dále zkresluje vnímání jejich skutečných pocitů.
Jak nečíst emoce
Psycholožka Holly Molinaroová a odborník na chování psů Clive Wynne provedli dva experimenty, ve kterých testovali, jak lidé vnímají emoce psů. V experimentech nejprve natočili psy v různých situacích – například při obdržení pamlsku (pozitivní situace) nebo při setkání s vysavačem (negativní situace). Následně tyto videa prezentovali dvěma skupinám diváků: jedné s původním vizuálním pozadím a druhé s upravenými videi, kde byl pes zobrazen v jiném kontextu, než ve kterém byl původně natočen.
Výsledky ukázaly, že lidé téměř výhradně posuzovali emoce psů podle okolností, ve kterých se zdáli být, místo toho, aby sledovali jejich skutečné chování. Například pes, který reagoval na vysavač a pes, který reagoval na vodítko, měli v obou případech stejný výraz a chování. Přesto lidé prvního psa považovali za vystresovaného a druhého za šťastného. Podobnosti výzkumu zveřejnil odborný časopis Anthrozoös.
Jak lépe porozumět psím emocím?
Molinarová a Wynne identifikovali dvě hlavní příčiny tohoto zkreslení: lidé mají podle vědců tendence posuzovat psí emoce podle situace, nikoli podle jejich skutečných výrazů a chování. Lidé také do chování psů promítají své vlastní emoce a předpokládají, že psi prožívají pocity stejným způsobem jako lidé.
Podle Molinarové jde ale o chybu, neboť i mezi lidmi se vnímání emocí liší podle kulturního kontextu nebo nálady pozorovatele. Zda tomu tak je i u zvířat, není jasné, neboť v současnosti neexistuje žádný systematický výzkum na toto téma.
Pokud chceme lépe porozumět emocím psů, je podle psycholožky nutné snažit se vědomě překonat své předsudky a více se zaměřit na individuální signály psa. Každý pes má jedinečnou osobnost a jeho emoční projevy mohou být odlišné. Pokud se například pes po napomenutí tváří „provinile“, nemusí to znamenat, že si je vědom své chyby – může se pouze bát eventuálního trestu. Větší pozornost věnovaná skutečným signálům může pomoci majitelům lépe porozumět psím emocím a posílit vzájemné pouto. „Naši psi se s námi usilovně snaží komunikovat,“ vysvětluje Molinarová. „Lidé se ale dívají na všechno možné kolem, kromě samotného psa.“
