Matka Ladislava Pohrobka údajně nechala ukrást uherskou korunu
Jeden z nejpodivnějších středověkých pramenů představují vzpomínky Heleny Kottannerové. Někdejší komorná královny Alžběty Lucemburské v nich vylíčila své velké životní dobrodružství – krádež uherské koruny
Helena Kottannerová sloužila na dvoře uherského a českého královského páru, Albrechta II. Habsburského a jeho ženy Alžběty Lucemburské, dcery císaře Zikmunda. Když Albrecht 27. října 1439 zemřel bez mužského následovníka, jeho země se propadly do politické krize.
Riskantní plán
Stavovská reprezentace v Čechách uznala práva Alžbětina dosud nenarozeného dítěte, ale magnáti v Uhrách takovou vstřícnost neprojevili. Místo toho chtěli ovdovělou královnu provdat za polského panovníka Vladislava III., což ovšem Alžběta odmítla s tím, že si raději vezme jakéhokoliv křesťanského venkovana než krále pohanů. A aby svému dítěti zajistila dědictví, vymyslela riskantní plán – ukrást uherské korunovační klenoty.
Zřejmě si však nebyla jistá, komu může věřit, proto se s uskutečněním odvážné myšlenky obrátila na svoji služebnou, jíž slíbila ještě mužského pomocníka. V únoru 1440 tak Helena a jistý maďarský šlechtic vycestovali na hrad Plintenburg, oficiálně aby královně vyzvedli šaty a přivezli jako společnost další těhotné dámy. Čistě „náhodou“ se ovšem v sídle nacházely také korunovační klenoty.
Noční lup
Večer 20. února, když hrad usnul, se Helena a její pomocník vydali loupit: Od královny měla služebná všechny klíče a od kastelána si vyprosila několik svící s výmluvou, že se chce celou noc modlit. Pak se tiše proplížila kolem stráží, odemkla klenotnici a její pomocník rychle posbíral cennou kořist. Korunu poté ukryli do vyztuženého dutého polštáře, na němž původně spočívala (od těch dob má prý nakloněný horní křížek).
TIP: Česká svatováclavská koruna: Symbol národní moci a identity
Následná cesta do Komárna, kde královna Alžběta čekala, se neobešla bez obtíží. Dunaj byl tehdy sice zamrzlý, ale na některých místech led pod průvodem popraskal a část zavazadel klesla ke dnu. Helena seděla celou dobu na polštáři s korunou a podle svých zápisků se také obávala, že se utopí. O nákladu, jejž vezla, nikdo z doprovodu nevěděl – a v případě neštěstí by se nejprve zachraňovaly urozené dámy a teprve potom služebné. Celý příběh měl ovšem šťastný konec: 22. února, v den, kdy Helena dorazila do Komárna, se Alžbětě narodil syn Ladislav Pohrobek. A o dvanáct týdnů později, v květnu 1440, byl korunován uherským králem – pomocí kradených klenotů.
