Nejstarší hedvábí světa: Archeologové objevili 3 000 let staré pozůstatky
Čínští archeologové objevili v lokalitě San-sing-tuej tři tisíce let staré hedvábí. Látka podle vědců sloužila k rituálům, při nichž mělo docházet ke spojení mezi nebem a zemí.
Hedvábí tvořilo klíčové zboží při rozvoji globální obchodní sítě podél proslulé starověké stezky, která propojovala Čínu se západním světem a sloužila k výměně artiklů i vědomostí. Vzhledem k náchylnosti organického materiálu k degradaci je však vysledování původu jeho používání náročné: V archeologických nálezech se dochovalo jen málo důkazů, přičemž některé nepřímé stopy nabízejí nástroje spojené s výrobou látky z období neolitu.
Nedávno však archeologové na nalezišti San-sing-tuej v čínském Sečuánu potvrdili používání hedvábí při obětních rituálech, které praktikovala civilizace z doby bronzové v povodí řeky Jang-c’-ťiang.
Mezi nebem a zemí
San-sing-tuej tvořilo centrum starověkého království Šu, jež mělo dlouhou tradici chovu bourců morušových a hedvábnictví. Odborníci z Čínského národního muzea hedvábí a Sečuánského výzkumného ústavu kulturních památek a archeologie odkryli ve zmiňované lokalitě celkem osm obětních jam. V nich pak probádali vrstvy popela a spálených artefaktů mimo jiné z bronzu, zlata či nefritu.
Jeden z nalezených předmětů ve tvaru mřížky pokrývaly zbytky tkaniny a vědci nakonec díky pokročilým analytickým metodám potvrdili, že jde o pozůstatky hedvábí. K částečnému zachování křehkého materiálu přispěly mineralizační procesy skrze měďnaté ionty, jež se uvolňovaly z okolních bronzových artefaktů. Odborníci se domnívají, že hedvábí starým Číňanům sloužilo jako „hmotný nosič“ při náboženských obřadech, které měly zprostředkovat komunikaci mezi nebem a zemí. Uvedené tvrzení se shoduje s historickými záznamy o používání látky při chrámových rituálech a u pohřebních oděvů.
Nejstarší nález
Předchozí radiokarbonové datování určilo stáří naleziště v San-sing-tuej na 3 148–2 966 let, což dělá ze zmíněných hedvábných vláken nejstarší kdy objevené doklady. První zprávy o produkci žádaného materiálu v oblasti řeky Jang-c’-ťiang sahají přes pět tisíc let do minulosti. Lokalita je přitom pěstováním morušovníků a výrobou hedvábí známá dodnes a představuje jeho největšího producenta a vývozce na světě.
