Žraločí zrak: Dokonalý nástroj podmořských lovců
Žraloci vidí až desetkrát lépe než lidé, vnímají kontrasty i ve tmě a jejich oči se přizpůsobují světelným podmínkám podobně jako kočičí – díky tomu jsou dokonalými predátory oceánů.
Žraločí zrak je překvapivě výkonný – v čisté vodě vidí přibližně 10× lépe než lidé. Jejich oči mají podobnou stavbu jako lidské, včetně rohovky, čočky, sítnice, duhovky (která je sytě modrá) a zornice. Stejně jako u lidí obsahuje jejich sítnice tyčinky a čípky – tyčinky jim umožňují vidění v slabém světle, zatímco čípky umožňují vnímání barev. Žraloci ale pravděpodobně nemají plnobarevné vidění.
Svět v odstínech šedé
Dřívější výzkum pomocí techniky zvané mikrospektrofotometrie odhalil, že většina žraloků disponuje pouze jedním typem čípků. Žraloci tedy pravděpodobně rozlišují jen odstíny šedé. Protože ale vidí zřetelně kontrasty i při malém množství světla, rozeznávají objekty podle tvaru a v temném podmořském světě si s touto schopností vystačí.
Žraločí oči jsou také vybavené speciální odrazivou vrstvou tapetum lucidum, která dává tyčinkám druhou šanci zachytit světlo. To výrazně zlepšuje vidění ve tmě a v zakalené vodě. Podobnou strukturu mají například kočičí oči, což vysvětluje „svícení“ jejich očí ve tmě.
Většina žraloků má víčka, a navíc i speciální mžurku – tenkou, ale pevnou blánu chránící oko před poškozením, zejména při lovu. Žraloci bílí tuto blánu nemají, což je patrně důvod proč při útoku obracejí oči vzad.
Slepá místa
Žraloci mají oči umístěné na stranách hlavy, což jim poskytuje široké periferní vidění. Zároveň to ale vytváří dvě slepá místa – jedno před rypcem a druhé za hlavou. Aby se s tímto omezením vyrovnali, pohybují hlavou ze strany na stranu. Právě kvůli těmto slepým místům někdy žraloci náhodně narážejí do předmětů, jako jsou surfařská prkna či kajaky.
Výjimkou jsou v tomto směru kladivouni. Jejich široce rozmístěné oči jim poskytují binokulární vidění – dřívější výzkum ukázal, že zorná pole kladivounů se překrývají až o 34 stupňů. Díky pohybu hlavou ze strany na stranu dokážou sledovat okolí téměř v rozsahu 360 stupňů.
Na rozdíl od mnoha jiných mořských tvorů se žraločí zornice dokážou přizpůsobovat světlu – ve tmě se rozšiřují, aby zachytily co nejvíce světla, zatímco při pohledu směrem k osvětlené hladině se zúží, podobně jako u koček. Žraločí zrak je tedy nejen mimořádně výkonný, ale také skvěle přizpůsobený různým podmínkám pod vodou.
